|
|
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
|
|
|
Osel domácí - hospodářské zvíře nebo domácí mazlíček? (Chov a uplatnění oslů v Polabí - případová studie)
Diblíčková, Eliška ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Veverková, Zuzana (oponent)
Oslové domácí jsou lidem po tisíciletí užitečným pomocníkem především v přepravě věcí a při zemědělských pracích. Dnes usnadňují život venkovskému i městskému obyvatelstvu na všech kontinentech. Ve vyspělých zemích však s nástupem mechanizace oslové ztrácí své uplatnění v dopravě a zemědělství. O tom, jak a proč se ve vyspělých státech oslové nadále chovají, toho nevíme mnoho. První, teoretická část práce, má za snahu shrnout dosavadní základní poznatky o chovu a využívání oslů domácích. Zaměřuje se na domestikaci osla, jeho uplatnění v průběhu historie v různých částech světa, na postavení oslů domácích v současnosti a částečně na vztahy lidí a zvířat z pohledu oboru Human-Animal Studies. Teoretickou část doplňuje vlastní výzkum v části polabské nížiny. Hlavním praktickým cílem diplomové práce je nahlédnout do fenoménu chovu oslů domácích v současné České republice a přinést poznatky o tom, proč se v této vyspělé zemi v moderní době oslové chovají. Výzkum zjišťuje, jak se zde oslové chovají, jaké důvody vedou chovatele k tomu, že si osly pořídí a jaké je potom jejich skutečné uplatnění. Diplomová práce zároveň přispívá k popularizaci tématu mezi odborníky i laiky a navrhuje metodiku, podle které bude možné zkoumat chov oslů na dalších územích.
|
|
|
Působení fotografií přirozeného a nepřirozeného lesního prostředí na náladu a kognitivní výkon člověka
Arnot, Tomáš ; Hůla, Martin (vedoucí práce) ; Grygarová, Dominika (oponent)
V současné době pozorujeme sílící trend stěhování lidí do větších měst. Člověk má menší kontakt s přírodou než dříve a nejnovější výzkumy ukazují, že toto je problém. Shrnujeme zde závěry provedených studií, které dokazují pozitivní efekt přírodního prostředí na psychologii a fyziologii člověka. Naše práce je zaměřena na efekt vylepšení nálady a kognitivních schopností díky působení stimulu. Výzkum probíhal distančně prostřednictvím dotazníků. Respondenty (N=600) jsme vystavili fotografiím čtyř typů lesního prostředí a zkoumali rozdíl ve skóre pomocí standardizovaných metod STROOP testu a POMS-SF. Při navrhování designu naší studie jsme se inspirovali provedenými výzkumy. Originální přístup spočíval v rozlišení lesního prostředí na typy listnaté a jehličnaté, respektive přirozené a nepřirozené. Ptali jsme se respondentů, jak se jim líbí venkovní prostředí, kterému byli předtím vystaveni. Díky tomu jsme mohli při vyhodnocování výsledků zjistit, jestli souvisí efekt stimulu na náladu a kognici s libostí. Závěry diplomové práce naznačují, že všechny typy lesního prostředí mají efekt na náladu při srovnání s městem jako kontrolním stimulem. Neprokázal se efekt stimulu na kognitivní schopnosti, což mohlo být způsobené nedostatečným vyčerpáním respondentů. Pozorovali jsme velké rozdíly mezi libostí...
|
|
|
Principy výběru rostlin pro terapii
Barvová, Dana
This diploma thesis aims to disclose the basic affect of plant use in regard to their influence on humans, especially their psychological impact on the overall health of the idividual. In the introduction is described the basic aspects of plant use in this area, as well as different aspects of plant use in interiors and exteriors of buildings. Literary research focuses on the various effects of indoor and outdoor plants. At the beginning, the biophilia hypothesis described the common understanding of all living organisms in the ground. In the field of indoor plants, human health is divided in terms of how plants affect air quality in the interior, and the harmful substances influencing air quality. This is important for the potential use of plants to prevent Sick Building disease syndrome. SBS is a set of symptoms that are associated with modern industrialized societies as a result of staying in buildings with unhealthy air. These symptoms can be caused by different chemical, physical and biological conditions inside the building. Indoor plants also have other various uses in different areas of human health; their ability to improve the atmosphere, whether it is by enriched air, by oxygen and carbon dioxide, but also by their aesthetic effect and in regards to influencing the mental state of the individual. Garden plants are divided according to the preference of the individual, as indoor plants plants naturally affect the senses, the basic species, the possibilities of plant usage in therapy, the use of plants in gardens for the handicapped, as well as in the use of garden work in occupational therapy for mentally ill individuals . Within the framework of this thesis, a study of the potential effects of plants on the psychological health of patients in the psychiatric ward is proposed, especially with regards to the influence of mood and anxiety. Two scalar systems were used in experimental psychiatry to evaluate the outcomes. The dissertation discusses the possible effect of the test results and other factors besides the effects of the plants. The conclusion is devoted to the overall assessment of the possibilities of using plants in the field of therapy.
|
|
|
Osel domácí - hospodářské zvíře nebo domácí mazlíček? (Chov a uplatnění oslů v Polabí - případová studie)
Diblíčková, Eliška ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Veverková, Zuzana (oponent)
Oslové domácí jsou lidem po tisíciletí užitečným pomocníkem především v přepravě věcí a při zemědělských pracích. Dnes usnadňují život venkovskému i městskému obyvatelstvu na všech kontinentech. Ve vyspělých zemích však s nástupem mechanizace oslové ztrácí své uplatnění v dopravě a zemědělství. O tom, jak a proč se ve vyspělých státech oslové nadále chovají, toho nevíme mnoho. První, teoretická část práce, má za snahu shrnout dosavadní základní poznatky o chovu a využívání oslů domácích. Zaměřuje se na domestikaci osla, jeho uplatnění v průběhu historie v různých částech světa, na postavení oslů domácích v současnosti a částečně na vztahy lidí a zvířat z pohledu oboru Human-Animal Studies. Teoretickou část doplňuje vlastní výzkum v části polabské nížiny. Hlavním praktickým cílem diplomové práce je nahlédnout do fenoménu chovu oslů domácích v současné České republice a přinést poznatky o tom, proč se v této vyspělé zemi v moderní době oslové chovají. Výzkum zjišťuje, jak se zde oslové chovají, jaké důvody vedou chovatele k tomu, že si osly pořídí a jaké je potom jejich skutečné uplatnění. Diplomová práce zároveň přispívá k popularizaci tématu mezi odborníky i laiky a navrhuje metodiku, podle které bude možné zkoumat chov oslů na dalších územích.
|
|
|
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
|
host ::
RSS.